Nádech, výdech
Zítra je Silvestr, konec roku 2018 a začátek Nového roku 2019.
Vzpomínat můžeme na tento rok, co vše nám přinesl, v dobrém i zlém, co vyšlo dle našich představ a co až tak ne. Co se nám splnilo a co se nám nestihlo vůbec splnit a proto je přání, myšlenka, sen a jeho splnění přesunut do dalšího roku 😊.
Já dnes vzpomínám na babičku Olgu, jedinou babičku z Milošovi strany, kterou jsem poznala a mohla ji poznávat ještě několik let.
Je to přesně rok, kdy Olga naposledy vydechla a nadechla se tam, na druhé straně mostu, kde není žádné bolesti a fyzického těla, ale kde to na jiné úrovni pokračuje.
Tento svět opustila doma, v obklopení svých nejbližších a ve svém prostředí. Ať to bylo jakkoli ke konci náročné či smutné, den za dnem, já cítila, jak se na cestu připravuje. Jakoby "jednou nohou tady a druhou tam". Ten kruh, co se uzavírá, ale nekončí. Začíná zrozením duše do fyzického těla, životem tady na zemi, smrtí a pokračováním "na druhé straně mostu" zpět do zrození. A já v to věřím.
Když jsem tehdy od ní odcházela, cítila jsem, že to je naposledy, co jsme se viděly a "mluvily" už jen očima. Byly modré, klidné a jakoby mě uklidňující.
Babička Olga byla odvážná, moudrá, přívětivá, milá, otevřená, chápavá a vždy dokázala povzbudit, potěšit, poradit. Milovala život a stále z něj byla užaslá.
Milovala bylinky a ony milovaly ji. Pracovala s nimi s láskou a se stejným nábojem bylinky, tinktury či krémy z bylin pomáhaly ostatním. Spoustu věcí, postřehů, možností, znalostí bych ani nevěděla, ale díky ní se o nich dozvěděla. Ona byla jeden z mých průvodců na mé cestě.
Děkuji 💗
Na jednu stranu, mám pocit, že už je to strašně dlouho a na druhou stranu, jakoby tu stále byla, jen ji už dlouho neviděli. Měla krásný dlouhý život.
Při dnešní vzpomínce jsme zapálili svíčku Marie Panny a nechali zcela dohořet. I malý Kryštůfek napoprvé pochopil, když jsem ho poprosila, že nebudeme svíčku sfukovat, což on dělá velmi rád a sotva se svíčka zapálí, tak ji sfukuje😊, až jsem byla překvapená, jakoby hned věděl. Stále ještě hoří.
P.S. Jsem moc ráda, že jsem tyhle Vánoce mohla prožít s rodinou u mých rodičů na Valašsku, kde byla i má poslední babička, prababička dětí. Protože Vánoce jsou k rodinným setkáním jako stvořené a tak nějak určitým způsobem magické. Také je nevídám každý den a o to mi to bylo vzácnější.
Užívejme si sami sebe vzájemně a mysleme na sebe, nejen na Vánoce 💖.
Nádech do Nového roku a výdech roku tohoto. Dýchejme vědomě a soustředěně, pokud je to možné a najdeme si čas. Přeci je to jen ta nejjednodušší forma meditace, kterou můžete vykonávat kdekoli a kdykoli, pomůže zklidnit, zamyslet se, najít řešení nebo pochopit.
Vzpomínat můžeme na tento rok, co vše nám přinesl, v dobrém i zlém, co vyšlo dle našich představ a co až tak ne. Co se nám splnilo a co se nám nestihlo vůbec splnit a proto je přání, myšlenka, sen a jeho splnění přesunut do dalšího roku 😊.
Já dnes vzpomínám na babičku Olgu, jedinou babičku z Milošovi strany, kterou jsem poznala a mohla ji poznávat ještě několik let.
Je to přesně rok, kdy Olga naposledy vydechla a nadechla se tam, na druhé straně mostu, kde není žádné bolesti a fyzického těla, ale kde to na jiné úrovni pokračuje.
Tento svět opustila doma, v obklopení svých nejbližších a ve svém prostředí. Ať to bylo jakkoli ke konci náročné či smutné, den za dnem, já cítila, jak se na cestu připravuje. Jakoby "jednou nohou tady a druhou tam". Ten kruh, co se uzavírá, ale nekončí. Začíná zrozením duše do fyzického těla, životem tady na zemi, smrtí a pokračováním "na druhé straně mostu" zpět do zrození. A já v to věřím.
Když jsem tehdy od ní odcházela, cítila jsem, že to je naposledy, co jsme se viděly a "mluvily" už jen očima. Byly modré, klidné a jakoby mě uklidňující.
Babička Olga byla odvážná, moudrá, přívětivá, milá, otevřená, chápavá a vždy dokázala povzbudit, potěšit, poradit. Milovala život a stále z něj byla užaslá.
Milovala bylinky a ony milovaly ji. Pracovala s nimi s láskou a se stejným nábojem bylinky, tinktury či krémy z bylin pomáhaly ostatním. Spoustu věcí, postřehů, možností, znalostí bych ani nevěděla, ale díky ní se o nich dozvěděla. Ona byla jeden z mých průvodců na mé cestě.
Děkuji 💗
Na jednu stranu, mám pocit, že už je to strašně dlouho a na druhou stranu, jakoby tu stále byla, jen ji už dlouho neviděli. Měla krásný dlouhý život.
Při dnešní vzpomínce jsme zapálili svíčku Marie Panny a nechali zcela dohořet. I malý Kryštůfek napoprvé pochopil, když jsem ho poprosila, že nebudeme svíčku sfukovat, což on dělá velmi rád a sotva se svíčka zapálí, tak ji sfukuje😊, až jsem byla překvapená, jakoby hned věděl. Stále ještě hoří.
P.S. Jsem moc ráda, že jsem tyhle Vánoce mohla prožít s rodinou u mých rodičů na Valašsku, kde byla i má poslední babička, prababička dětí. Protože Vánoce jsou k rodinným setkáním jako stvořené a tak nějak určitým způsobem magické. Také je nevídám každý den a o to mi to bylo vzácnější.
Užívejme si sami sebe vzájemně a mysleme na sebe, nejen na Vánoce 💖.
Nádech do Nového roku a výdech roku tohoto. Dýchejme vědomě a soustředěně, pokud je to možné a najdeme si čas. Přeci je to jen ta nejjednodušší forma meditace, kterou můžete vykonávat kdekoli a kdykoli, pomůže zklidnit, zamyslet se, najít řešení nebo pochopit.
Komentáře
Okomentovat